A už je tu opět konec cyklistické závodní sezóny. A nebo také další začátek.

Někdo pověsil kolo na hřebík na konci září ,někdo zase ještě závodí v polovině října. Někdo bude odpočívat v říjnu, ten druhý celý listopad. Špičkoví cyklisté odpočívají od kola třeba celý měsíc a někdy i déle (nejsem si však jistý, jestli je to nejlepší řešení), amatér se v tomto období klidu „vozí“ na kole občas a někdy i vypustí nějaký týden. Je to věc názoru a myslím, že je důležité ponechat toto období klidu i na citu cyklisty.

A teď k naší otázce ohledně plánování tréninkového roku. Za sebe odpovídám, že ANO. Plánovat sportovní rok se prostě musí. Jednak musíme vyjít ze sezony předešlé, z počtu km a především hodin!!! – ( bude rozdíl v poměru počtu hodin a km u cyklisty amatéra žijícího v Labské kotlině a např. na Liberecku). Dále musíme vyhodnotit předešlou sezónu z pohledu celkové únavy, jestli nebylo na závadu zvýšení počtu hodin, jestli cyklista toto navýšení bez problémů akceptoval. A v neposlední řadě je důležité zhodnotit nejen kvantitativní stránku celého roku, ale především kvalitativní stránku (v tomto případě otázku intenzit v tréninkových jednotkách!!!) a jaký dopad tato intenzita zatížení měla (či neměla ) na celkový posun výkonnosti a výsledky v závodech. Neměli bychom ani při hodnocení předešlé sezóny vzhledem k plánu na další opomenout naší cyklistickou historii! Asi neobjevím Ameriku, když řeknu, že tréninkový plán připravujeme na mnohem kratší tréninkové celky, než je rok. Než však tento plán začneme tvořit, je potřeba si dát na papír hlavní cíle našeho snažení, tzv. VRCHOLY naší přípravy.

A k těmto vrcholům by měl náš trénink vždy směřovat! Nemusí být jen jeden, klidně dva až čtyři, ale věřte tomu, že není v silách vašich a ani sebelepšího trenéra připravit vás na vrchol každý týden! To bohužel není ani fyziologicky možné (a to je nakonec i dobře).

Ano, můžete mít relativně dlouhou dobu vysoký výkonnostní standard, ale vrchol ne!

A jak na to? Vydržte, podrobně to rozebereme v dalším článku.