Letošního mistrovství světa jsme se zúčastnili oba. Honza jako závodník a já jako lékař a jeho bývalý osobní trenér
do jeho přestupu v loňském roce do WorldTour týmu Astana.
Pro vysvětlení, po nástupu do Astany už si Honza trenéry vybírat nemohl a musel se podřídit týmovým pravidlům a být kompletně pod dohledem trenérů WorldTour týmu.
Těšil jsem se na toto setkání, protože v průběhu roku nebylo moc příležitostí se potkat a v klidu si popovídat. Bylo to pro mě několik hodin příjemného a zajímavého povídání. Asi bych popsal mnoho stránek, proto se chci s vámi podělit pouze o některá zajímavá témata.
Honzo, jak bys zhodnotil svůj první rok v Astana Pro Team? Převládá spokojenost nebo jiné pocity?
Určitě převládá spokojenost. Splnil se mě cíl, který jsem v sobě celou dosavadní kariéru nosil, dostat se do „nejvyšší ligy cyklistiky“. V týmu funguje naše zabezpečení na 100%, nemůžu a ani není důvod si stěžovat. Letos jsem poprvé absolvoval dvě Grand Tour (Giro a Vueltu) a obě jsem dokončil. Většina čtenářů ví, že jsem v obou závodech pracoval pro našeho lídra Ángela LÓPEZE a tudíž moje osobní ambice šly a musely jít stranou. Moje práce domestika byla jasně dána. Starat se a pečovat o Ángela především v kopcích a „dovézt“ ho pokud možno co nejblíže k cíli. Pošetřit co nejvíce jeho sil do závěrečných několika málo kilometrů před cílem. A pak už jen šetřit svoje síly do dalších dní. Proto celkové pořadí mě nemohlo zajímat. Bohužel ale ani mé ambice „skočit“ v některé etapě do úniku nemohly být vyslyšeny, protože cíl byl jediný: „Bedna“ pro Lópeze, resp. pro Astanu. Vyhrát etapu ano, ale pouze ze skupiny, kde se bude pohybovat i López. Věřím, že oba tyto podniky Grand Tour mě pomůžou i tréninkově do další sezóny.
Zajímá mě, jak vnímáš a jestli vnímáš rozdíl v tréninkové přípravě v Astaně s tréninkem, který jsme absolvovali 2 roky spolu?
Než odpovím, tak je potřeba říct to, že v letošním roce jsem před Girem jel „pouze“ tři kratší etapové podniky a vloni jsme jich jeli myslím pět! A v tom byl poměrně velký rozdíl, který i určoval, jak bude vypadat letošní příprava v Astaně. A za druhé je potřeba si uvědomit, že v CCC jsem byl týmovým lídrem já a tým jel a pomáhal mě. Letos má pozice byla zcela opačná a já byl tím domestikem! Řeknu to takhle: v loňském roce jsem měl před Girem určitě optimálnější závodní program, než letos. Proto jsme si mohli dovolit zimní přípravu naplánovat ve volnějším tempu a intenzity spíše ponechat na samotné závody a postupovat krok za krokem z etepáku k etapáku. Byl prostor si odpočinout a kvalitně potrénovat před dalším etapovým závodem. A před samotným loňským Girem bylo ještě třítýdenní vysokohorské soustředění a poslední etapák Okolo Chorvatska. Vše klaplo a nakonec jsem celkově dojel na Giru snad na velmi dobrém 12 místě celkově. A teď k Tvé otázce: ano přístup trenérů Astany k mému tréninku byl jiný. Tím myslím, že tréninky již od ledna byly na můj vkus hodně intenzivní. V tuto dobu jsem nikdy tak intenzivně netrénoval. Když jsme téma intenzit diskutovali, dostal jsem odpověď, že je potřeba do letošního Gira zvednout celkovou výkonnost, která byla po měsíční posezónní pauze a druhé polovině loňské sezóny, dle jejich úsudku, na nízké úrovni 🙁 Asi měli i pravdu, protože po loňském Giru jsem celkem brzo podepsal Astaně smlouvu a už nebyla moc velká motivace závodit a trénovat na té úrovni, která byla potřebná). A za druhé, že nebylo tolik závodních dní, tak je potřeba v tréninku tuto závodní intenzitu absolvovat. K tomu je dobré připomenout, že jsem do startu Gira měl tři vysokohorská soustředění (a intenzivní). Vzpomínám si, že jsi mi řekl , že když vidíš všechna ta data , tak že buď budu raketový nebo vybouchnu! A dnes musím asi konstatovat, že se mi nejelo špatně, ale optimální to nebylo. Proč to říkám: protože na konci Gira jsem onemocněl a ten problém se táhnul vlastně až do mistrovství republiky v Plzni. Nedalo se s tím vlastně ani pořádně trénovat. Teprve pár týdnů před Vueltou jsem mohl začít. Takže jsem si trochu mohl ulevit a intenzit moc v trénincích tudíž nebylo. Rozjel jsem se na jedné klasice a jednom etapáku a Vuelta se mi asi jela o poznání lépe, než Giro. Takže ano, intenzita byla především před Girem velmi vysoká oproti naší spolupráci, ale byla i vynucena okolnostmi výše uvedenými. Odpovědět, proč se mi jela lépe Vuelta než Giro, je těžké. Bylo tam více proměnných, jak intenzita, tak vysokohorské soustředění, méně závodních dnů. Myslím, že až příští sezona dá odpověď na více otázek, nejen na samotnou intenzitu v tréninku.
Jaké jsou Tvé osobní ambice do budoucna?
Tak předně zvládnout i následující sezónu a připravit si dobrou výkonností a třeba i nějakým slušným výsledkem půdu před dalším sjednáváním nové smlouvy. Buď s Astanou nebo s jiným WorldTour týmem. A o dalších sportovních ambicích se spolu pobavíme raději až v průběhu nebo na konci příští sezóny!
Honzo díky za těch několik společných hodin, které jsme spolu mohli v Rakousku a v autě cestou na MS strávit.
Karel Martinek